TMR

Směsná krmná dávka (TMR – total mixed ration)

Principem TMR je, že všechna krmiva navržená určité kategorii krav jsou do směsné krmné dávky zařazena vždy při míchání a tak také krmena. TMR zajistí nasycení zvířat živinami, dle jejich skutečných potřeb a zajistí stabilní složení KD, která pak následně stabilizuje bachorové prostředí. To zajistí dokonalé využití krmiv a činnost mikroorganismů. Pro TMR jsou celoročně doporučována konzervovaná krmiva. Pokud je při přípravě TMR nerovnoměrné mísení je směsná krmná dávka méně účinná a nemůže zjistit vysokou užitkovost. Ideální mísení je rovnoměrné míchání, kdy každé sousto, které dojnice přijme je stejné s jasně patrnou strukturou. Nedostatečně promíchané krmné dávky nemají rovnoměrně rozdělené živiny a nadměrné míchání způsobuje porušení struktury krmiv a často při něm dochází k usazování některých komponent (např. minerální látky, vitamíny a další). Dobře připravenou směsnou krmnou dávkou se tedy eliminují rozdíly v příjmu jednotlivých krmiv. Je nutné dodržovat obecné zásady výživy přežvýkavců jako je: struktura krmné dávky, obsah sušiny, hygienická kvalita a zdravotní nezávadnost komponent, aerobní stabilita.

Směsné krmné dávky by měly být sestavovány na úroveň užitkovosti, která odpovídá maximálnímu genetickému potenciálu stáda.

Optimum sušiny pro TMR se uvádí 50 – 60 % (nejlépe 55 %). Pokud je sušina vyšší než 60 % je nutné TMR zvlhčovat. Přesušená píce by neměla být v TMR příliš zastoupena.  Pufrovací schopnost bachoru je omezena (je relativně pomalá), tudíž je vhodné upravit pH přidáním pufru (NaHCO₃, MgO, CaCO₃) již při míchání dávky tak, aby pH TMR bylo 5,5 – 6,0 čímž se zvýší příjem sušiny a tím i mléčná užitkovost. Při denní spotřebě sušiny 24 kg by měla dojnice přežvykovat cca 11-13 hodin.

Podmínkou odpovídající účinnosti TMR je zabezpečení vhodného množství hrubé vlákniny (cca 15 % ze sušiny KD), ale i dostatečného množství strukturní vlákniny, kterou představují dlouhé částice objemné píce. Při nevhodném použití míchacích krmných vozů může dojít k problémům při trávení, protože krmná dávka, která je míchána příliš dlouho získá bezstrukturní (kašovitý) charakter, který následně může vyvolávat snížení svalového tonu bachorové stěny a omezení bachorových kontrakcí. 

Jedná se o skupinové, nikoli individuální krmení. Rozeznáváme několik skupin dle fáze laktace: rozdojování, plné laktace, zaprahování a fáze stání na sucho. Směsnou krmnou dávku lze zakládat třikrát až čtyřikrát denně rovnoměrně po celém krmném žlabu. Díky tomu se minimalizuje potřeba přihrnování krmiva a navíc nedochází k jeho degradaci během letních dnů. V zimním období postačí zakládat dvakrát denně. TMR by měla být zkrmována ad -libitum, aby ve žlabu zůstával menší zbytek až do dalšího krmení. Čerstvá TMR by měla být podávaná po každém dojení, protože tato doba je dobou maximálního příjmu sušiny. Čas zakládání by měl striktně dodržován. Krmivo je třeba 4 – 6x denně přihrnovat. Důležitým faktorem je zachovat stejné zastoupení krmiv v každém zakládání. Nevhodné je dávat některé komponenty ráno a některé jen večer. Musíme si uvědomit, že večer již krmíme jinou generaci mikroorganismů bachoru, než ráno. Dávky jadrných krmiv mohou být dávkovány individuálně krmnými automaty, dle aktuální užitkovosti dojnic. U volného ustájení musí počet zvířat odpovídat počtu krmných míst. Je nutné také zajistit napájení pitnou vodou. Lépe vodou temperovanou na 15 – 18 °C. Nízká teplota vody v létě, se může podílet na vzniku pneumonií a obecně snížit příjem krmiva.

Do směsné krmné dávky nesmíme dát narušené či jinak nehodnotné komponenty, můžeme tak zničit kvalitu celé KD. Zpravidla se navažují krmiva od největšího množství po nejmenší, od suchých k vlhkým a od dlouhých ke krátkým. TMR by měla být sestavena z krmiv, která jsou skutečně používána a měla by být sestavena znovu, jakmile se použije nová várka siláže, sena nebo kdykoli se změní sušina vodnatého krmiva nebo se nakoupí krmiva nová. Směsné krmné dávky jsou založeny na míchání zejména konzervovaných krmiv, z nichž zhruba 1/3 by měla být kvalitní kukuřičná siláž a 2/3 z objemných krmiv tvoří bílkovinné siláže. Při zkrmování TMR nesmí mít kráva možnost příjmu jiného krmiva např. sena, neboť potom pravděpodobně nesežere programované množství jednotlivých krmiv, čímž se může zcela změnit produkční účinnost krmné dávky.

Příklad komponent TMR: kukuřičná siláž, vojtěšková senáž, řezaná sláma (4-5cm), obilní šrot, vlhké mačkané obilí, bílkovinný koncentrát, CCM.

Přednosti TMR

• Vyšší příjem sušiny KD a konstantní průběh bachorové fermentace, který je výsledkem několika denního krmení stále dostupné směsné dávky na bázi konzervovaných krmiv, zlepšuje využití energie a dusíkatých látek, což se projevuje zvýšením mléčné užitkovosti.
• Přínosem TMR je také lepší chutnost krmiva, zvířata nemají možnost separace chutnějších komponent. Tudíž můžeme zařadit i méně chuťově atraktivní krmiva.  Nabízí nám úsporu lidské práce v podobě mechanizovaného krmení. Uspoří náklady a zajistí vyšší efektivitu.
• Zkrmování správně sestavených TMR a rovnoměrným promícháním složek krmné dávky se omezují zažívací potíže (hlavně v první fázi laktace) a zlepšuje se využití energie a dusíkatých látek. Složení a množství bachorové populace jsou odrazem krmné dávky.
• Krmení vždy čerstvou krmnou dávkou.
• Umožňují bezproblémové zkrmování krmiv, která při individuálním zkrmování mohou být příčinou alimentárních problémů. Jde například o využití pohotové energie ve formě cukru či melasy pro tvorbu mikrobiálního proteinu.

Rizika TMR

• K častým nedostatkům patří vedle nevhodné struktury také špatná hygienická jakost TMR, nebo vyšší výskyt ethanolu. Příčinou těchto stavů je nízká kvalita siláží (způsob sklizně, uskladnění, zakrytí, konzervační aditiva).
• Mikrobiální riziko při použití nízce kvalitních objemných krmiv, siláží.
• Při zkrmování siláží s krátkou řezankou, tedy nestrukturních krmiv a při nedostatečném zastoupení pufrujících látek lze očekávat rizika na bachorový profil (překyselení bachorového obsahu).
• Dávky musí být přesně spočítány, vybilancovány a pravidelně kontrolovány

Příklad míchacího krmného vozu. Na spodním obrázku fréza na odběr siláže.

Doporučená literatura

BOUŠKA, J.: Chov dojeného skotu. 1. vyd. Profi Press. Praha 2006. ISBN 80-867-2616-9.

DOLEŽAL, P. Konzervace, skladování a úpravy objemných krmiv: (přednášky) 2., přeprac. vyd. V Brně: Mendelova univerzita, 2010, 248 s. ISBN 978-80-7375-441-9.

KUDRNA, V., et al. Produkce krmiv a výživa skotu. Praha: Agrospoj, 1998, 362 s

ZEMAN, L. Výživa a krmení hospodářských zvířat. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2006, 360 s. ISBN 80-867-2617-7.

Moderní výživa zvířat: Sano odborné informace. roč. 2011, č. 9.

Moderní výživa zvířat: Sano odborné informace. roč. 2012, č. 3.

Náš chov. [online]. [cit. 2012-11-12]. Dostupné z: https://www.naschov.cz/@AGRO/informacni-servis/Zlepsit-zabrezavani-dojnic__s485x60787.html

ZELENKA, J.:Základy výživy přežvýkavců [online]. MENDELU. [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: https://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/stranka.php?kod=986

Foto a text: Ondřej Šťastník